Když chemie zamotá Bobíkovi hlavu

8. ledna 2017

Je to jen pár hodin, co Boby zaznamenalo historický úspěch. Na pražském JumboCupu vybojovalo první trofej, když ho ovládlo. Ještě nedávno to ale v kádru Brňanů nevypadalo dobře, jelikož přišla tvrdá rána. A tu, slovy jistého Karla G., nikdo už vážně nečekal. Biochemická intoxikace organismu.

U Navrátila s Dušou to byla letošní klasika. "Ty krásko, viděls ji?" "Osudová kámo, ta je o-su-do-vá!". A tak si prvotní fáze v mančaftu nikdo nevšiml - adrenalin, tolik typický prvek v běžném životě, natož v životě fotbalisty. Ale pak to přišlo.

Zatímco zkušení harcovníci Duša s Navrátilem udrželi svá každodenní seznámení na bázi zmíněného adrenalinu, který s prvním ranním (odpoledním) vstáváním vzal vniveč, někteří borci z řad bobíků svou roli neustáli a v mančaftu začal řádit fenyletylamin. Celou situaci silně podcenil především právě samotný management mužstva, který se nechal uchlácholit lidovým moudrem "s novým jarem nový harém" a při vypuknutí tohoto syndromu již na začátku zimy (!) nezakročil hned v prvotní fázi. Výsledkem budiž několik pokut za neomluvenou účast na tréninku, turnaji, a nebo, a to je nejhorší, v hospodě. Tento jev mající dopad na celonárodní makroekonomická data, dodnes publikována se špatným výkladem příčiny, se nedařilo bobíkům plnohodnotně eliminovat ani v půlce prosince.

Neodvratné zkáze však naštěstí přece jen zabránil všemohoucí lék. Pravidelná několikadenní neutuchající série návštěv vyhlášených pražských putyk vládnoucí zlatavým mokem po neustavičném souboji přinesla kýžené ovoce a zamezila rozvoji oxytocinu, jehož důsledkem málem hráli bobíci podzimní i letní přípravu v Lučenci.

V druhém kroku za neschopnosti několikadenní artikulace hned několika členů mančaftu přinesl zlatavý nektar zkázu i zbytkům fenyletylaminu. Celý mančaft tak nyní doufá již pouze v rozvoj endorfinů, a to jedině směrem k Boby! A to se Brňanům také daří...